Klára odjakživa toužila po obrovské rodině. Šťastném manželství bez problémů, dětech, které se na ni budou moci spolehnout a matce a otci, kteří na ni budou patřičně hrdí. Ne vše však vyjde podle našich představ, a o to těžší se nám v konečném důsledku s neúspěchem vyrovnává.
„Měla jsem krásné dětství. Otec s mámou se milovali a mě a mého bratra vychovávali nejlépe jako věděli. S láskou a pokorou k sobě i ostatním. Při každém jednom problému jsme pro ně byli na prvním místě my. Věděla jsem, že se častokrát museli rozhodovat mezi tím, co pokládali za nejjednodušší a tím, co bylo správné a nejvhodnější pro nás jako rodinu. „Vzpomíná Klára na své dětství.
Chtěla jsem dokonalé manželství
„Možná i proto jsem se ve svém manželství snažila postupovat stejně. Vše se začalo kazit už po prvních dvou letech, ale já jsem si žádné vážné problémy nepřipouštěla a všechno jsem se snažila lepit dohromady a zachraňovat hlavně kvůli dětem. Tomáš a Kateřina si nezasloužili zůstat bez otce. Vždyť přece i naši měli problémy a vždy se s nimi dokázali poprat. Kvůli mně a mému bratrovi by obětovali i to poslední. I proto jsem manželovy výhrůžky, neustále zálety a neschopnost postarat se o rodinu, zakrývala vlastní nadějí a silou vydržet. V jedno ráno, kdy však manžel opět přišel po svém nočním zaletět ke mně do postele, uvědomila jsem si, co za život to vlastně vedu. „Dodává Klára.
„Otec s matkou možná měli problémy, pramenily však z běžných záležitostí a to, že spolu vydržely nedělalo šťastnými jen nás, ale i jejich samotných. Fungovaly jsme jako rodina hlavně proto, že moji rodiče věděli, co znamená psychická pohoda a neměli problém spolu o problému komunikovat. Možná nás stavěly na první místo, ale schopni toho byly až poté, co se v pořádku cítili oni sami. Přesně to mi jednou otec před spaním řekl. Abych v tom velkém světě a ve všem tom spěchu a nástrahách, nezapomínala na své vlastní štěstí, protože jen tak dokážu udělat šťastným i své okolí. „Přibližuje Klára okamžik, který jí znovu otevřel oči, a díky kterému se nebála požádat o rozvod.
Pomohl mi najít vlastní hodnotu
Otec a jeho slova její odrazu ukázali pravou podstatu toho, když vám na někom záleží. Pokud chtěla, aby její děti vyrostly v harmonii a lásce, musela tyto hodnoty najít i ve vztahu k sobě a to se v tomto zničujícím prostředí, ani zdaleka nepripomínajúcom rodinu, skutečně nedalo. Najednou zjistila, že může myslet i na sebe a nemusí se přitom cítit sobecky. Rozvod totiž neznamenal konec, právě naopak.