S Martinem jsme se poznali ještě na střední škole. Zpočátku jsme byli jen kamarády, kteří spolu fungovaly v partii, přibližně na konci studia se to však změnilo. Poslal mi zprávu s tím, že se mu líbím. „Již delší dobu se ti to snažím říct, no nevěděl jsem nabrat odvahu. Nyní však nemám co ztratit, “ začal smsku s tím, že by mě rád vídal i po skončení školy. A tak jsme se začali vídat – stále pravidelněji a už i sami, bez partie. Cítila jsem se jako v nebi. Martin byl totiž nejenže mimořádně dobrý a slušný chlapec, ale zároveň i velký fešák, kterého mi záviděli snad všechny kamarádky.
obrovský klam
Asi po čtyřech letech vztahu jsem otěhotněla. Na miminko jsme se těšili a protože oba pocházíme z uspořádaných rodin, rozhodli jsme se vzít. Už týden po svatbě jsem se však nestačila divit. Jelikož jsem byla na rizikovém těhotenství, snažila jsem se většinu času trávit v klidu a zejména v posteli. To se však nelíbilo Martinovi. Když přišel domů z práce a spatřil, že nebyla vyhozena láhev od prázdného aviváž ze včerejšího dne, od nervů ji popadl a hodil do mě. Od toho dne se takové drobné útoky začali opakovat na pravidelné bázi a po tom, jak jsem přivedla na svět naši dcerku se dokonce začaly zhoršovat. A to i přesto, že se stal policistou.
Už krátce po tom, jak získal novou práci, se začal chovat odměřeně. Nejenže měl najednou mnohem méně času, co jsem zpočátku připisovala pracovní vytíženosti, zároveň byl ke mně stále chladnější. Cokoli jsem udělala, za ten krátký čas, který trávil doma, si našel důvod zkritizovat mě. „S tebou se nedá pořádně fungovat, vždyť nic nevíš dělat, to jak si umyla ten talíř, “ zněla jedna z pravidelných kritik, která končila hádkou a jeho odchodem z domu. Dnes už vím, že v tom momentě utíkal za jinou.
nečekaná zpráva
Jednoho dne jsme spolu leželi v obývacím pokoji a dívali telku. Byla jsem opřená o jeho rameno, když mu najednou zasvítil mobil. Neregistrovala jsem to, až do momentu, dokud se pro něj prudce nezohodol a mě neodvalil. „Vysvětluje mi, kdo ti píše? “ Zeptala jsem se mírně naštvaná s tím, že jsem ještě netušila, co tím vyvolám. „Co tě je do toho, “ odpověděl mi rozzlobeně a mně to najednou dopl – má milenku. „Ty někoho máš, že? “ Ptala jsem se dál, ale na mou otázku mlčel. Poprosila jsem ho, jestli mi dovolí podívat se, kdo mu napsal. V tom momentě však vzal mobil do ruky a vší silou ho hodil o zeď. Nerozbil se však úplně, a tak jsem ho vzala do ruky, ale to ho ještě víc naštvalo. Všimla jsem si jen zprávu od jakéhosi miláčka, když mi ho vytrhl, strčil mě na zem a mobil hodil ještě jednou, dokud se nerozbil na kousky. Sbalil se a odešel a já jsem ještě dlouho predýchavala celé naše manželství, ale i fakt, jakým způsobem se přiznal k nevěře …